Vila pana Wericha

Mnoho let jsme kolem ní chodili a nakukovali skrz zrezlý plot a zátarasy dovnitř. Mnoho let se tam nic nedělo, Meda Mládková bojovala s úřady, chtěla Werichovu vilu odkoupit a darovat ji městu (podobně jako další nemovitosti a sbírky). Pořád to nešlo. Teď konečně je vila opravená a zpřístupněná.
V kavárně mají výbornou kávu a dortíky, sice jsou povšechčertech drahé, ale kdo by odolal. Navíc když si zakoupíte vstupenku do expozice, tak potom máte v kavárně slevu.
Mmch nechápu, proč rodinné vstupné znamená rodiče a dvě malé děti. Když jdeme s puberťačkou a s babičkou, tak rodina nejsme? Tohle mě v Čechách strašně rozčiluje. Jinde se rodinným vstupným rozumí rodina. U nás vždycky máme něco extra.

U psacího stolu pana Wericha bych okamžitě zasedla a psala. Tyhle starý stoly, stejně jako ušáky, lampy, čtecí koutek a kávové stolky prostě měly svůj jasný smysl!


















6 komentářů:

  1. Krásné! Představuji si, jak bych tam bydlela já...v té atmosféře takového domu.

    OdpovědětVymazat
  2. Přesně jste vystihla to rodinné vstupné, taky mě to rozčiluje, když se totiž stane, že obě naše děti ( jedno úplně dospělé a jedno skoro ) chtějí na nějakou akci s námi ( což jsme samozřejmě rádi :-) ), platíme pěkně 4 x dospělého.

    OdpovědětVymazat
  3. :)
    my máme 4 děti a už taky nejsme "rodina"
    vila nádherná!

    OdpovědětVymazat
  4. No paráda! Už se fakt budu muset do té Prahy vydat, byla jsem tam naposledy asi tak před 22lety :-), pokud nepočítám ZOO s děckama. Moc Vás zdravím, Lucie! teď s Vámi trávím dost času, čtu si blog od začátku a jak se začtu, nejde skončit :-). Přeju fajn dny. Petra

    OdpovědětVymazat
  5. A co teprve se čtyřmi dětmi! My jsme uplně mimo tabulky. Jinak do vily se dlouho chystám. Zatím na ni koukám jen na malbě od Ivy Hüttnerove.

    OdpovědětVymazat
  6. U vily jsem byla nedávno, ale pouze jsem nakoukla, davy lidí mne odradily. A moc se mi líbil básničkomat na konci parku.

    OdpovědětVymazat